Obec Rouské
Obec Rouské

Sbor dobrovolných hasičů

Historie vzniku sboru z dobové kroniky:

„Za prvních let okupace měla obec značnější peněžní přebytky, které hodlala zužitkovati tím, že zakoupí motorový agregát (stříkačku) pro nově zřízený hasičský sbor, založený z iniciativy starosty obce v roce 1942. Koupě uzavřena s firmou Hrček a Neugebauer v Brně za 40 000 K, koupě podlehla schválení ústředí hasičské jednoty v Brně, tato korporace potřebovala plné 3 měsíce než dala souhlas ke koupi, v čas kdy povolení nám došlo, zřídily německé úřady požární okrsky, v jejichž čele postaven „KreisGrandtdirectirion in Olmütz“. Prvním činem tohoto nadřízeného orgánu bylo, že zakázal s okamžitou platností vyřízení dosud učiněných objednávek a podřídil vše svému povolení, určoval sám typy strojů a podnik, který je měl dodati. Jednalo se zde i o stroje dodané německých továren, za těchto okolností bylo upuštěno od žádosti na příděl, nebylo důvěry v jakost dodávaných strojů a také nebyla snaha podporovat podniky německé.“
 
A tak se sbor dočkal hasičské stříkačky až o  několik let později. V roce 1949 byl z prostředků mimořádného hospodaření obce zakoupen Sboru dobrovolných hasičů nový agregát v ceně 116 860 Kč. Současně byly k novému stroji zakoupeny hadice v ceně 68 295 Kčs, což po sečtení obou částek se blížilo celoročnímu příjmu obce. A jak uvádí místní kronika: „Tím dostal místní sbor vydatného pomocníka v boji proti požárům. Je ovšem nezbytně nutné, aby občané vybudovali v obci dostatečně velikou vodní nádrž na vodu, neboť je zde naprostý nedostatek vody v případě požáru.“

 

Hasičský sbor okolo roku 1962-64

Vrchní řada: František Ovčačík – velitel, Jiří Strnadel, Josef Roháček, Stanislav Ryška
Prostřední řada: Jaroslav Čuba, Vladimír Ovčáčík, Josef Vašíček, Josef Kývala, Miroslav Kývala, Antonín Suchánek st.,Dolní řada: František Čuba, Jaroslav Suchánek, Antonín Perutka

 

Požáry v obci dle kroniky

V roce 1875 vyhořela v Rouském ve dvoře panská stodola. Na tomto místě byla vystavěna stodola nová, kde z ní byl restaurován domek kováře Machače. Stodolu dostal k tomu účelu přidělenu při parcelaci. Dvůr byl tenkrát majetkem Lariče a nájemce nějaký Horák. Stodola byla plná obilí a nájemce byl dobře pojištěn. S hrůzou ale nájemce po požáru zjistil, že pojistka byla promeškána a nebyla obnovena. Tato pohroma nájemce Horáka tak finančně zničila, že ještě téhož roku odešel z Rouska.
 
V roce 1886 vyhořela stodola při č. 40, kde bydlel Jan Hlava. V roce 1898 shořelo obytné stavení a chlévy č. 36, kde tenkráte bydlel Tomáš Němec. Dle tradice byl oheň založen dětmi.
Roku 1914 vyhořela „na kopci“ stodola patřící Janu Hadašovi č.55. Od tohoto roku do roku 1927 nebyla naše obec postižena požárem. Hasičský sbor v té době v obci nebyl a kromě několika žebřů a háků, nebyly v obci žádné hasící prostředky. Případný velký požár by díky místy hustému seskupení domů byl velmi zničující.
 
V roce 1932 vyhořelo číslo 33, patřící Josefu Vašíčkovi, které nebylo již obnoveno. Oheň vznikl ve dne, pravděpodobně z komína. Chalupa došková s dřevěnými, omítnutými stěnami shořela do základů. Občané s velikou statečností hájili sousední budovy (Pelce a K. Ovčáčíka), k čemuž sloužila jen ruční stříkačka ku mytí auta a voda nošená v nádobách. Postiženému shořelo vše, i zásoby. Obdržel asi jen 3 000  Kč na pojištění, ačkoliv škoda byla odhadnuta na 18 000 Kč. Hasiči z Kelče se dostavili až po uhašení ohně. Stavební pozemek byl prodán za 2 000 Kč a rozdělen tak, že polovina připadla k sousednímu číslu 32 a polovina k číslu 34. Nynější číslo 33 obdržela novostavba zámečnické dílny a obytné budovy pana Františka Kubačáka.
Dne 7. února 1938 vznikl požár u pana Vašíčka č.7, oheň vznikl v prádelce přilehlé k hospodářské budově pravděpodobně od vadného topení, požár byl včas zpozorován a obětavým přispěním občanstva omezen jen na uvedenou přístavbu a uhašen. V ten den byl silný severní vítr, hospodářská budovy byla velmi vážně ohrožena a počala se již chytat, v tom případě by vyhořela velká usedlost a sousedé č. 6, 5 a 4 při panujícím větru a  naprostém nedostatku vody by se sotva podařilo zachránit. Toto nebezpečí dalo podnět obecním činitelům, aby bylo pomýšleti na utvořené vodní rezervy zřízením vodních nádrží a pro tento účel byl vytvořen fond, který dnes koncem roku tvoří 12 000 Kč. Při této příležitosti darovali za úspěšné hašení Hasičská pojišťovna 150 Kč, u které byla pojištěna usedlost č.7 a banka Slavia taktéž 150 Kč, u této pojišťovny byli pojištěny usedlosti č. 6, 5 a 4 pro hasičský sbor. Za tyto peníze bude doplněna výzbroj.  
 
Ve stodole patřící k č. 23 – Ferdinand Stržínek, řečený Palata, vznikl v noci 23. srpna oheň z neznámé příčiny a zachvátil v krátké době celou stodolu naplněnou sklizeným obilím a přenesl se i na stodolu Cyrila Hrušky, č. 22, která rovněž vyhořela i  s obilím. Štěstí, že vítr nezanášel létající jiskry směrem na vesnici, jinak by hrůza byla dovršena. Oheň za pomocí hasičských sborů z okolí a  obětavosti občanů byl lokalizován jen na hořící objekty. Škodu značnou utrpěl rolník Hruška, kdežto Stržínek byl kryt pojištěním. 


Novodobé požáry

V novodobé historii byl v roce 1953 zaznamenám požár tří stodol patřící rodinám Indruchovým, Stržínkovým a Novosadovým. Požár vznikl při mlácení obilí, kdy po přerušení dodávky elektřiny zůstal stroj zapojen do sítě a po obnovení dodávky se od jisker chytly snopy s obilím a všechny tři stodoly vyhořely. Na jejich místě jsou pouze zahrádky.
Kolem roku 1972 vznikl požár ve skladu PHM v  areálu místního JZD. V tomto skladu byly na jednom místě skladovány pohonné hmoty, umělé hnojivo – ledek a dokonce i palivové dřevo. Do střechy zatékalo a  proto vlivem vlhkosti došlo ke samovznícení uskladněného ledku. Lidé dodnes vzpomínají jak sudy s PHM vystřelovaly do několikametrové výšky a rozjasňovaly oblohu do velké dálky.


Vodní nádrže v obci

Do roku 1928 měla obec přírodní vodní nádrž „Račůvka“. Nádrž byla hluboká asi 1,5 m a často se zanášela nánosem a deště splachovaly hnojůvkové jímky a usazovaly kal v nádrži, což šířilo zápach do celého okolí, proto bývala občas vyvážena. V roce 1928 byla tedy vodní nádrž prodána panu Ferdinandu Hlavovi č. 40 za 50 hal/m2, který si zde zřídil zahrádku.
 
V roce 1939 se obecní zastupitelstvo zabývalo návrhem starosty obce na zřízení vodovodu, hlavně vodní nádrže, která by měla být postavena na nejvyšším bodu v obci tj. na „Širokém“. Do této nádrže by byla voda tlačena z Bezednice (vzdálenost 700  m) a z nádrže voda rozváděna vlastním spádem do obce, kde měly být postaveny hydranty pro veřejné použití a hospodářské účely. Podnět k tomuto projektu dal oheň vzniklý v předchozím roce u p. Vašíčka č.7. Obecní zastupitelstvo se k tomuto návrhu nestavělo odmítavě, ale také nedalo souhlas, aby byl k tomuto návrhu vypracován projekt. Byla požádána firma Kunz Hranice, aby zpracovala finanční rozpočet projektu. Bohužel firma této věci nevěnovala pozornost. O tomto návrhu se znovu začalo jednat po požáru, který vypukl v čísle 6 ve stodole a při silném severním větru zachvátil souseda Němce č. 5 a veliké nebezpečí hrozilo dalších usedlostem v sousedství čísla 4, 54 a 3. Obecní zastupitelstvo se po tomto požáru usneslo, aby bylo ihned přikročeno k realizování projektu, pokud to budou poměry dovolovat.
 
V roce 1941 bylo obecním zastupitelstvem obnoveno jednání na zřízení vodní nádrže. Po jednání se zemským stavebním úřadem však nebylo docílené dohody o místě a způsobu provedení. 
 
Realizace vodní nádrže přišla na řadu až v šedesátých letech minulého století. Na místě mezi Heliskovou a Cipsovou zahradou, byla svépomocí ručně vykopána jáma o velikosti 16 x 7 m a hloubky 4 m. Opěrné zdi nádrže byly vystavěny z kamene a  betonu a po obvodu byla nádrž oplocena. Nádrž byla napájena přepadem z obecní studny u prádelny. Dno nádrže však po určité době prasklo, voda se ztrácela a hladina vody dosahovala maximálně do výše 1 metru. Místní sbor se pokusil praskliny několikrát opravit, ale po čase začala voda opět unikat. Voda z nádrže byla použita pouze při námětových cvičeních, ale nikdy k hašení požáru (naštěstí). Přechodně se zde chovaly i ryby, ale vzhledem k nízké hladině vody a malému okysličení zde neměly ideální podmínky. Před vybudování asfaltové plochy na místním výletišti se hasičská nádrž v zimě využívala jako kluziště, kdy vysoké stěny nádrže vytvářely zajímavou zvukovou kulisu a hráči se cítili jako v aréně. 


Kulturní činnost

Sbor dobrovolných hasičů byl již od svého založení spolkem, který kromě hasičské činnosti plnil v Rouském i roli společensko – kulturní. Dokládá to i záznam v dobové kronice: „Jediným spolkem, který v roce 1947 projevoval činnost byl SDH. Ten jediný v celé obci oživuje alespoň částečně místní život pořádáním zábav, výletů, případně sehráním divadla.“ Podobně tomu bylo i v roce 1952 a v letech následujících.
 
V devadesátých letech minulého století obnovili hasiči, po několikaleté přestávce, tradici „vodění medvěda“, která je od té doby každoročně udržována. Hlavním aktérem masopustní obchůzky je maska medvěda, kterou ostatní maškary doprovází. Medvěda vodí na provazu medvědář. U  každého domu se zastaví na tanec s hospodyní a k malému občerstvení. K tanci a poslechu hrává tradičně živá kapela z Partutovic. Tento zvyk symbolizuje konec období zábav a veselí a začátek postního období.
 
Hasiči se podílejí i na organizaci „Kácení máje“, kdy v některých letech spolupracovali s obcí, jindy měli celou akci ve své režii. Stavění a kácení máje je pak tradičně výsadou sboru. Ústředním předmětem této tradice je májka – ověnčený strom symbolizující jaro a lásku. Strom na májku bývá každoročně pečlivě vybírán ze vzrostlých smrků a dosahuje výšky okolo 20 metrů. Postavený máj je v předvečer slavnosti hlídán místními hasiči. Při kácení muži mezi sebou soutěží kdo chytí vlajku umístěnou na špici.


Členská základna

Mezi první zakládající členy sboru patřili: Alfons Válek, František Ovčáčík, Stanislav Ryška, Antonín Perutka st., František Čuba dále pak Josef Němec (strojník) , Josef Kývala, Miroslav Kývala, Vladimír Ovčáčík, Vladimír Helisek, Josef Vašíček, Vladimír Vašíček, Antonín Perutka, Antonín Suchánek, Josef Roháček (strojník), Jaroslav Suchánek, Jaroslav Čuba, Antonín Rada, Jiří Strnadel, Vítězslav Hlava a další.

Starostové (předsedové): František Čuba, Alfons Válek, Vladimír Ovčáčík , Hynek Mrázek (1994 do současnosti)
Velitelé: František Ovčáčík (1942-196?), Josef Kývala (196? – 1994), Vítězslav Hlava ml. (1994- 1996), Miroslav Soušek (1996-1998), Miroslav Plesník (1998-2004), Miroslav Kývala (2005 do současnosti)
Sbor dobrovolných hasičů má v současnosti 32  členů.       
Zleva: Antonín Rada, Josef Vašíček, Vladimír Ovčáčík, Vítězslav Hlava, Antonín Perutka, Jiří Strnadel, dolní řada: Josef Kývala, Josef Němec
 

Hasičská technika, hasičská zbrojnice

Jak se uvádí v obecní kronice byla v roce 1949 zakoupena jednonápravová motorová stříkačka, do té doby se při požárech požívaly jednoduché ruční stříkačky, vědra a hasičské žebře. V případě požáru byly přivolány hasičské sbory z Kelče, Hranic nebo Všechovic.
V následujících letech po nástupu velitele Josefa Kývaly byla pro sbor získána nová hasičská technika a to jak moderní stříkačka PPS 12, včetně hasičského vozíku na další hasičské vybavení. Dále pak v roce 1971 bylo z Lipníku na Bečvou přivezeno hasičské vozidlo Tatra 805. Kolem roku 1992 byla Tatra 805 prodána SDH Malhotice a od SDH Horní Újezd pořízen modernější vůz AVIA. V roce 2001 byla AVIA vyměněna s SDH Černotín za menší terénní auto ARO.
 
Již od počátku se sbor potýkal s otázkou umístění hasičské techniky a vybudování zázemí pro svoji činnost. Jako částečné řešení se zpočátku využívala garáž za budovou místní školy, pro uschování hasičské techniky a vozíku s hasičskou stříkačkou s tím, že zásahové vozidlo bylo umístěno nejdříve v objektu družstevní váhy, po demolici pak různě ve stodolách členů sboru. V 80. letech se tehdejšímu veliteli Josefu Kývalovi podařilo prosadit koupi budovy bývalého obchodu čp.18, po rodině Rekové. Několik následujících let probíhala adaptace této budovy pro potřeby sboru tzn.  především vybudování garáže pro hasičské vozidlo a zázemí pro spolkovou činnost. Zpočátku rekonstrukce probíhala výhradně prostřednictvím dobrovolných akcí místních členů a jejich rodinných příslušníků. Po osamostatnění obce byla pro rekonstrukci využita pracovní skupina žáků odborného učiliště v Kelči, která provedla bourání nepotřebné části budovy, izolaci pro vlhkosti, výměnu oken a další. Po úmrtí velitele se však práce zastavily. V následujících letech obec přehodnotila využívání této budovy a rozhodla se s přispěním státních dotací tento objekt přestavět na dům s pečovatelskou službou v hodnotě 3,5 mil. Kč.
 
Po několika dalších letech a  po hledání vhodného prostoru pro umístění hasičské zbrojnice, se v roce 2004  rozhodlo zastupitelstvo obce řešit chybějící zázemí. Obec získala z Ministerstva pro místní rozvoj z Programu obnovy venkova dotaci ve  výši 120 000 Kč. Původní návrh spočíval ve využití objektu prádelny, její rozšíření. Po demolici významné části stavby zastupitelstvo přehodnotilo původní záměr. Zastavění prostoru prádelny vysokou stavbou by vzhledově narušovalo tuto část obce, a proto se zastupitelstvo rozhodlo využit prostor nefunkční a nebezpečné hasičské nádrže, která již neplnila dlouhodobě svůj účel Pozemky pod nádrží byly obcí odkoupeny a objekt hasičské nádrže byl zasypán a  na jejich základech se vybudovala zbrojnice nová. Výstavba budovy samotné byla realizována dodavatelsky, zatímco do dalších prací, jako je vybudování inženýrských sítí, zásypů a betonáže se zapojili místní hasiči. Uvnitř budovy pak hasiči provedli vystavění příček, vybudování WC, výmalbu a další. V roce 2005 se tak místní sbor dočkal nové hasičské zbrojnice, která odpovídá potřebám spolku. Kromě garáže pro hasičskou techniku je zde i zázemí pro spolkovou činnost a v přední části objektu je také umístěna dílna pro potřeby obecního úřadu. Celkové náklady na vybudování zbrojnice a úpravu okolí činily 1  mil. Kč.
 
Pro zvýšení aktivity a důstojné reprezentace bylo v roce 1999 zakoupeno 6 uniforem v hodnotě 22 000 Kč. Hasiči tak mohli reprezentovat obec při svěcení praporu obce, při účasti na oslavách sv. Floriána ve Všechovicích, při pohřbech a výročních schůzích.
V rámci projektu Ministerstva vnitra získal sbor v roce 2008 6 ks kompletních zásahových obleků, které umožňují se podílet na likvidaci požáru. V roce 2010 byla pořízena druhá hasičská stříkačka s objemem válců 1900 cm3 a s výkonem, který dovolí jednotce dosahovat při hasičských soutěžích těch nejlepších výsledků.
 
Libor Kývala
Jednatel SDH
 
 

Složení zvoleného výboru Sboru dobrovolných hasičů Rouské:       

Starosta: Libor Kývala                                          

Náměstek starosty: Miroslav Kývala                                    
  • Telefon: 775 224  624                  
  • E-mail: olin2@seznam.cz                        
Velitel: Miroslav Kývala                                    
  • Telefon: 775 224  624                                                                
Strojník: Antonín Suchánek                              
  • Telefon: 776 683  948                                               
Strojník:  Antonín Bek                                                                         
 
Referent prevence a výchovné činnosti: Vendula Humplíková                                                                 
 
Jednatel: Jaromír Jemelík                                      
  • Telefon: 775 972  096                                                 
Hospodá:  Vladimír Ovčáčík                                                                         
 
Vedoucí mládeže: Vlastimil Havran                                                

 

70 let od založení sboru

Sbor dobrovolných hasičů v Rouském oslavil v letošním roce  jubileum 70 let založení sboru

Historie Sboru dobrovolných hasičů v Rouském začíná za okupace, kdy měla obec značnější peněžní přebytky, které hodlala zužitkovat tím, že zakoupí motorový agregát pro nově zřízený hasičský sbor. Tento byl  založený z iniciativy starosty obce v roce 1942. Koupě stroje byla uzavřena s firmou Hrček a Neugebauer v Brně za 40 tis. korun a podléhala schválení hasičské jednoty v Brně. Tato korporace potřebovala plné 3 měsíce, než dala souhlas ke koupi. Právě v době, kdy povolení  došlo, zřídily německé úřady požární okrsky. Prvním činem tohoto nadřízeného orgánu bylo, že zakázal s okamžitou platností vyřízení dosud učiněných objednávek  a podřídil vše svému povolení. Určoval sám typy strojů a podnik, který je měl dodat. Jednalo se zde o stroje dodané německými továrnami. Za těchto okolností bylo upuštěno od žádosti na příděl, jelikož nebylo důvěry v jakost dodávaných strojů a také nebyla snaha podporovat podniky německé. A tak se  sbor dočkal své první  hasičské stříkačky až o několik let později v roce 1949, kdy byl  zakoupen nový agregát v ceně 116 tis. korun společně s hadicemi v hodnotě 68 tis. korun, což se  po sečtení obou částek blížilo celoročnímu příjmu obce. Tolik z historie a kroniky obce. 

Samotná oslava začala v  sobotu 26. května 2012 v 10 hodin slavnostním průvodem od hasičské zbrojnice.  V průvodu byli zastoupeni jak místní hasiči tak i hasiči ze sousedních obcí a okrsku se svými prapory. V čele  s  hudbou Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje zástupci zastupitelstva obce a veřejnosti došli k pomníku padlých, kde za zvuku státní hymny položili kytici  a uctili jejich památku. Dále pokračovali k místní kapli Povýšení svatého Kříže na slavnostní  mši svatou, při které  byl posvěcen jak prapor, tak i  požární vozidlo. Otec Vratislav sloužil mši svatou  ve slavnostním ornátu, který  kladerubští hasiči  zapůjčili  Rouskému k této slavnostní  příležitosti. Slavnostní ornát věnovali hasiči svému kostelu Cyrila a Metoděje v Kladerubech u příležitosti 110. výročí založení sboru  v roce 2011. Historie vzniku tohoto  málo zvyklého paramenta tak stojí určitě za zmínku.

V roce 2004  se kladerubští hasiči jako jediní z České republiky zúčastnili  15 km pouti po  posledních místech života patrona hasičů Svatého Floriána z Enns do Markt Sankt Florián v Horním Rakousku. Pouť se konala u příležitosti  1700 let od jeho umučení. Při slavnostní mši svaté bylo kněžiště plné kněží v hasičských uniformách s červenými štolami  z řad  profesionálních i dobrovolných hasičů téměř všech  rakouských zemí.  Mši  svatou sloužil biskup v podivuhodném ornátu symbolizující život a smrt Svatého Floriána. Na bedrech měl několik kilogramů vážící železný odlitek nahrazující štolu, což mělo připomínat tíhu mlýnského kamene, pod kterým pro lásku boží Svatý Florián zemřel. V naší zemi není zvykem,  aby v řadách hasičů byli kněží a my je tak vídali na kněžišti v hasičských uniformách.  Kladerubští se touto myšlenkou nechali inspirovat a dali zhotovit podobný ornát. Po poradě s arcibiskupskou kurií v Olomouci ho nechali zhotovit.  Jejich   přáním  bylo, aby byl tento ornát k dispozici i ostatním farnostem a kostelům v okolí a to vždy, když budou hasiči děkovat  nebo si vyprošovat pomoc a přímluvu Svatého Floriána.

Po církevních obřadech ve slavnostním kladerubském ornátu a slavnostní schůzi sboru, následoval promenádní koncert  již zmíněné  hudby Hasičského záchranného  Olomouckého kraje na rousecké návsi a pokračoval kácením máje do pozdních večerních hodin při hudebním doprovodu skupiny Všechomor ze Všechovic.

V současnosti čítá  Sbor dobrovolných hasičů Rouské 40 členů a  k dispozici má novou požární zbrojnici, požární stříkačku i požární automobil. Hasičský prapor pořízený v letošním roce je novým symbolem  cti  a bude nadále pojítkem současných i budoucích hasičů.

Oslava 70 let založení Sboru dobrovolných hasičů v Rouském se vydařila a na závěr nezbývá než souhlasit se slovy starosty Sboru dobrovolných hasičů Rouské Ing. Libora Kývaly. „Hodnoty jako pomoc bližnímu, soudržnost a solidarita budou myšlenky, které budou stále nabývat svého významu a spojovat i budoucí generace. Dnešní důraz doby na individualismus je téměř v kontrastu s posláním sboru, přesto idea dělat věci společně, vzájemně si pomáhat a doplňovat se dělá pak člověka silnějšího. Nejstarší místní spolek přispíval a přispívá významnou měrou ke společenskému životu v obci pořádáním nejrůznějších akcí a tím se stává i nositelem tradic. Hasičský prapor zhotovený při příležitosti 70 let založení sboru má být důstojným připomenutím, potvrzením kontinuity a novým symbolem rouseckých hasičů.“

Svým jménem bych ráda poděkovala všem hasičům za angažovanost  a popřála do dalších let hodně elánu a hlavně hasičského potěru, který by měl být nedílnou součástí pokračování činnosti sboru.

 

Miluše Stržínková

starostka obce

Organizace

Facebook

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu

Rozpočet obce

rozpocet

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22
1
23
2
24
1
25 26 27
1
28 29 30 31

Překlad (translations)

GObec mapový portál

gobec mapový portál

Zlatý erb

3. místo - Olomoucký kraj

Cena veřejnosti - Zlatý erb

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky