Kelečský poklad (1002-1938) na vrchu Strážném u Kelče

Zde se dělila jedna na Němetice, Hustopeče, Jičín, Příbor, Těšín, do Ruska, druhá na Ústí, Černotín, Špičky, Bělotín, Odry, Fulnek, Hradec u Opavy, Opolí, na Kališ do Gdaňska k jantarovým břehům dnešní Litvy.

Mezi lety 1002-1020 projížděl zde obchodník, který v rušných dobách netroufal si cestovati dále,  kameník. se svými penězi, obával se přepadení  a ztráty a proto raději je zakopal do země. Do jamky 60 cm hluboké uložil tuhovanou nádobku, do níž vložil 10 plátěných pytlíčků s 10 druhy stříbrných peněz. Doufal, že se pro ně jednou vrátí. Nestalo se tak a poklad zůstal v zemi až do října 1938.

Tehdy vyorával zde s matkou 14 tiletý  Jan Hradil brambory. Když orali třetí brázdu od kraje, najednou se jim na hlíně objevily lesklé plíšky. Sesbírali je do zástěry a po příjezdu domů omyli, rozložili na stůl, spočítali i zvážili. Obsah nálezu čítal asi 1500 kusů celých i dělených mincí a vážil jen 43,30 dkg.

Poklad v Kelči nezůstal. 10 celých  mincí odkoupilo muzeum v Hranicích za 500 Kčs. Za 213 mincí a 160 ks sekaného stříbra dostal od Faráře Kubíčka jen 360 Kčs. Třetinu nálezu si ponechal, ale pak je většinou rozdal zájemcům, zbytek prodal muzeu v Brně. Část nálezu postoupil farář Kubíček muzeu v Olomouci.

Za kelečský poklad bylo možno v  tehdejších dobách koupit 2 vagóny ovsa nebo vagón černé mouky nebo 50 otroků.

Dům p. Hradila, nálezce kelečského pokladu.