A picture

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Rozpočet obce

rozpocet

Mobilní verze

mobilní verze webu

GObec mapový portál

gobec mapový portál

Mobilní aplikace

 Logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

Datum a čas

Dnes je čtvrtek, 24. 8. 2017, 3:15:09

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

10.Velikonoční výstava 2012

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Webkamera

Webkamera - náves

Obec Rouské - náves

Svátek

Svátek má Bartoloměj

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 8. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, v Čechách až oblačno, k večeru ojediněle přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 24 až 28°C. Noční teploty 15 až 11°C.

Přehrát/Zastavit Další

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

 

 MIKROREGION ZÁHORANlogo


Zlatý erb

3. místo - Olomoucký kraj

Cena veřejnosti - Zlatý erb

Navigace

Obsah

Historie obce

Obec ROUSKÉ, původně Ruské, je připomínána již v roce 1320. V r. 1516 získal léno Jan starší Obešlík z Lipultovic , šlechtic slezského původu, jehož děd Jan připomínaný na Moravě v l. 1433-66, byl purkrabím na hradě Drahotuši.Jan starší zastával v l. 1526-28 úřad přísedícího a v r. 1533 rady manského soudu olomouckého biskupa Stanislava Thurza a kromě R o u s k é h o držel ještě řadu drobných lén v okolí /Kladeruby,Komárovice, Babice a Malhotice/. Byl pravděpodobně stavebníkem rousecké tvrze, poprvé uváděné v r. 1547 za jeho syna Tysulta. Tysult Obešlík udržel R o u s k é jen do r. 1554, žil potom v Babicích ještě v r. 1560 / právě na trvrzích v Babicích a Malhoticích žili O b e š l í k o v é nejdéle - až do počátku 17. století /. Ctibor Obešlík, syn babického pána Jiříka staršího, vzpomínaný ještě v r. 1623, byl coby aktivní účastník protihabsburského odboje trestán konfiskací a zemřel patrně v emigraci. V r. 1555, po kratičké držbě Onešem ze Zástřizl, přešlo léno na Petra Šmerhovského z Lidkovic a v r. 1580 na jeho syny Jana staršího, Oldřicha a Matyáše. Šmerhovští se na zdejší tvrzi udrželi dlouho. léno i s panským obydlím ztratil evangelík Jan starší Šmerohovský až v r. 1626 za účast v tzv. "mansfeldské rebelii". Posledními pány na rousecké tvrzi bylio slezští rytíři R o t e n b e r k o v é z Ketře a Drslavě, z nichž Jindřich / od r. 1649 biskupský rada / zde vládl až do své smrti v r. 1653. Léno bylo pak natrvalo připojeno ke kelčskému panství, tvrz ve vsi ztratila svůj význam jako šlechtické sídlo a záhy na to zanikla. Stála v místech bývalého arcibiskupského dvora.